SOUND LinkUpp - Ideální parťák k oblíbeným hračkám

O Vánocích se u nás objevily nové hračky – chodící pejsek a sada poníků. Hned si děti našly nové oblíbence, ale brzy jsme narazili na jednu „praktickou“ potíž. Noví kamarádi neměli kde bydlet. Žádná bouda, žádná stáj, ani malá ohrada. A tak jsme se společně pustili do tvoření.

Využili jsme to, co jsme měli po ruce – dílky z naší rodinné dřevěné stavebnice, kousek překližky jako podlahu, střecha vznikla z papírové dárkové tašky – a za chvíli měly nové hračky vlastní zázemí. Nejenže to dětem udělalo radost, ale hlavně si to celé samy vymyslely a s naší pomocí postavily.

Tenhle moment nám znovu připomněl a potvrdil, co máme na naší dřevěné rodinné hře a stavebnici tolik rádi – její univerzálnost. Je to hra, která se nevyčerpá jedním návodem. Dílky nemusí sloužit jen k nadefinovanému cíli, ale dokážou se přizpůsobit dětské fantazii. Dnes bouda a stáj, zítra garáž, přístav, vesmírná stanice nebo třeba dinosauří úkryt. Možnosti jsou opravdu nekonečné – stačí dát prostor dětské fantazii – a někdy i té vlastní.

Co se nám na tom líbí ještě víc, je možnost propojovat ji s dalšími hračkami. Třeba taková vesmírná základna – postavená z dřevěných dílků, doplněná raketoplánem z jiné populární plastové stavebnice původem z Dánska a malými kosmonauty z čokoládových vajíček s překvapením, a během chvilky vznikne celá mise na Měsíc. Děti si samy vytvoří úplně nový svět, kde nic není dané předem. A přesně taková hra bývá ta nejlepší.

Musíme se přiznat, že nemáme rádi, když se doma začnou hromadit věci – hlavně ty, které slouží jen jednomu účelu. Znáte to – každá komerční hračka má své speciální příslušenství, domeček, vozík, stánek, garáž a tak dál. A pokud máte doma tři děti s různými zájmy jako my, dětský pokoj by musel mít rozměry menšího sportovního areálu (ano, trochu přeháníme – ale asi víte, co tím myslíme).

O to víc oceňujeme věci, které jsou variabilní a dlouhodobě využitelné. Které děti nenudí, protože jim dávají volnost tvořit pokaždé něco nového. Které nejsou jen na „hraní podle návodu“, ale dávají prostor pro vlastní svět.

A když se občas něco nepovede? Nevadí. Nejde o dokonalost, ale o radost z tvoření. A o to, že děti začínají přemýšlet jinak – že není třeba ke každé hračce hned dokupovat další „nezbytnosti“, ale že si mohou pomoci tím, co už mají.

Pokud hledáte něco, co bude s vašimi dětmi růst, bavit je i rozvíjet – možná to nemusí být nová hračka. Možná to jen chce nový pohled na ty, které už doma máte.