Loni jsme po dlouhých letech znovu obnovili naši předvánoční tradici a vydali se nasát kouzlo vánočních trhů do Vídně. Letos jsme však chtěli změnu, a tak jsme se rozhodli vyrazit na jedny z nejstarších a nejznámějších vánočních trhů v Evropě – do Norimberku. Naše pětičlenná výprava, dva dospělí a tři malé děti do pěti let, se rozhodla vyhnout víkendovým davům a užít si sváteční atmosféru v klidu, proto jsme vyrazili ve středu a zůstali do pátku. Stále si užíváme výhodu, že nejsme vázáni školními povinnostmi, a můžeme si tak dovolit cestovat, kdykoli se nám zachce. Naše dobrodružství začalo v Brně, odkud jsme vyrazili na cestu s jedinou zastávkou za Plzní, kde jsme si dopřáli rychlé občerstvení ve fast foodu. Děti zvládaly cestu skvěle, takže jsme si řekli, proč je trochu nerozmazlit. Po několika hodinách jsme dorazili do Norimberku a ubytovali se v hostelu poblíž hlavního nádraží. Pokoj byl sice malý, ale útulný, a co bylo nejdůležitější – měli jsme vlastní sociální zařízení, což je s malými dětmi k nezaplacení. Palandy se rychle proměnily v prolézačky, a tak jsme měli dost času na vybalení, zatímco se děti proměnily v malé opičky. První večer jsme vyrazili na průzkum města. Norimberk byl nádherně vyzdobený vánočními světly a stromečky. Atmosféra byla kouzelná, ale nijak přehnaná. Ochutnali jsme slavné norimberské klobásy v housce a tradiční punč. Děti zvládly sníst své klobásy tak rychle, že nám rodičům zůstaly jen prázdné housky. Večer se proměnil v menší boj o to, kdo kde bude spát. Po několika výměnách a přehazování nakonec máma spala s třemi dětmi na dvoulůžku a táta se uložil na spodní palandě. Pro větší bezpečnost jsme přivezli z domova zábranu na postel a táta přidal volnou matraci, aby nikdo nespadl. Nakonec jsme se poskládali jako puzzle a šli spát. Ráno jsme měli trochu pomalejší start, takže než se děti pořádně probraly, táta se vrátil s plnou taškou dobrot na snídani. Po rychlém posilnění jsme vyrazili do města. Naší první zastávkou bylo muzeum hraček, kde děti strávily spoustu času obdivováním různých exponátů. Jak už to v muzeu bývá, vitríny, na které se nesmí sahat, je ale rychle omrzely, naštěstí byla k dispozici i herna, která situaci zachránila. Následně jsme zamířili na Norimberský hrad, odkud jsme si užili krásný výhled na celé město. Po obědě jsme se pěšky vydali ke Kongresshalle, monumentálnímu projektu z nacistické éry, který nikdy nebyl dokončen. Dnes slouží jako výstavní prostor a muzeum dokumentující tuto temnou kapitolu historie. Zatímco nás dospělé zasáhl silný dojem z tohoto místa, děti to spíš vnímaly jako velké betonové bludiště. Mírný déšť jen umocnil ponurou atmosféru místa. Do centra jsme se vrátili tramvají a odpolední déšť přečkali v hostelu, abychom načerpali síly na další večerní procházku městem. Večer jsme se ponořili do víru vánočních trhů, kde jsme obdivovali desítky stánků s nejrůznějším zbožím. Viděli jsme také dětský lampionový průvod, který kráčel z centra města směrem k hradu. Bez spěchu jsme si užívali vánoční punč, zatímco děti hledaly další a další ozdobené stromečky. Pomalu jsme se vraceli na hostel, připraveni ulehnout tentokrát o něco rychleji, protože už bylo jasné, kdo kde bude spát. Žádné další noční postelové šachy! Ráno po snídani jsme se sbalili a vyrazili směrem k Zindorfu – do Playmobil Funparku. Děti byly nadšené a strávily tam téměř tři hodiny, bez toho, aby věděly, kam dřív skočit. Hraček, stavebnic a prolézaček bylo na jednom místě tolik, že si vše mohly dosyta užít. I když většina venkovních atrakcí byla v zimní sezóně zavřená, bylo k dispozici aspoň kluziště. Před odjezdem jsme samozřejmě neodolali nákupu suvenýrů, které jsme dětem nenápadně vnukli jako skvělé vánoční dárky. Cesta zpět do Brna byla dlouhá, ale dorazili jsme šťastní a spokojení, i když za tmy a s malými nevolnostmi po cestě.

Plán na příští rok? Už teď se nemůžeme dočkat…